Dobrý den. Předevčírem jsem nalezl osamocené kotě a vzhledem k lokalitě bylo vysoce pravděpodobné že maminku už nemá. Veterinář odhadl věk na 4-5 týdnů a navážil 390g s tím že kotě je zdravé, ale bude chcít odčervit. To tedy máme za sebou a koťátko máme doma. Bez problémů jí samo, a klíšťata už jsme snad našli všechny. Jelikož jsem ale já ani přítelkyně kočku nikdy neměli prosím o jakoukoli radu co by se mohla hodit. Na veterině jsem dostal letáček se základy jak pečovat o zdraví, a na očkování jsme se už předběžně dohodli. Co mě ale teď trochu trápí, tak se mi zdá že koťátko nepije. Jelikož ale bez problémů baští kapsičky, přidávám trochu vody do každé porce takže tekutin má doufám dost (krmíme 4x denně a vždy sní asi tak 2 lžičky). Bojím se ale co když pít nezačne? Další co mi trochu dělá starosti, tak že celou noc mňouká (zní dost smutně). Chápu to a ani se mu nedivím, ale co bych měl dělat já? Věnovat se mu, nebo ho radši nechat ať se s tím vyrovná? Taky jsem se dočetl, že kotě by mělo být u matky 13 týdnů, což je oproti našim 5 týdnům dost rozdíl. Co se dá tedy očekávat? Už jsem se setkal se psem který byl od feny vzat nepřiměřeně brzo, a celý život měl problémy se socializací a celkově jakoukoli komunikací s ostatními psy, "vysílal" naprosto nesrozumitelné signály, a zkrátka se vůbec neuměl chovat jako pes. Jak něčemu podobnému předejít u našeho koťete? Jelikož se to celé seběhlo tak rychle, nevím zda bude možné abych si kotě nechal napořád (doufám že to půjde, je u nás třetí den a už si neumím představit že by tam nebylo), ale rád bych zajistil aby dospělo ve zdravou dobře socializovanou kočku. Něco teorie znám z dřívějška, něco už jsem stihl načíst teď, ale ocenil bych nějaké zdroje kde čerpat, nějaké konkrétní rady co dělat a čeho se vyvarovat. Pokud by navíc bylo možné nasměrovat mě měkam kde bych se mohl dozvědět něco o psychologii koček, byl bych nadšen. Děkuji moc za jakoukoli radu.